Nemovitosti v Česku v roce 2026: levný byt nebo drahá chyba?

Nemovitosti v Česku: nejlevnější byt jako úspěšná investice nebo nebezpečná past

Nejlevnější nemovitosti v Česku přitahují pozornost téměř okamžitě. Zejména na pozadí Prahy, kde se cena i malého bytu už dávno stala vážnou finanční výzvou pro rodinu s dobrým a stabilním příjmem. Kupující otevře inzeráty, uvidí byt za 800 000, 1 200 000 nebo 1 500 000 korun a logicky si klade otázku: proč nekoupit takový objekt, pronajímat ho, získávat příjem a pak využít růst hodnoty jako krok k silnější nemovitosti?

Na první pohled taková logika působí přesvědčivě. V Praze lze za 5 000 000 korun často pořídit jen menší objekt s mírnou výnosností z pronájmu. V severních regionech Česka bylo ještě před několika lety možné za stejné peníze sestavit portfolio několika bytů a získávat znatelně vyšší měsíční příjem. Právě proto se levné nemovitosti tak často stávají předmětem konzultací, investičních výpočtů a diskusí mezi kupujícími, kteří chtějí vstoupit na trh s relativně menším kapitálem.

V tomto tématu je ale obzvlášť důležité zachovat vyvážený přístup. V investicích neexistuje situace, kdy objekt zároveň zůstává nízkorizikový a přináší výnosnost výrazně nad trhem. Pokud byt stojí podstatně méně než v Praze, Brně nebo Plzni a zároveň slibuje vyšší výnosnost, znamená to, že trh už do této ceny započítal další rizika. To neznamená, že takové byty nelze kupovat. Naopak, při správném výběru se mohou stát fungujícím investičním nástrojem. Je ale potřeba je kupovat ne s pocitem nalezené výjimečné příležitosti, ale s pochopením toho, jaká konkrétní rizika kompenzují atraktivní cenu.

Proč se nejlevnější nemovitosti nejčastěji nacházejí ve slabších regionech

Když mluvíme o levném bytě v Česku, obvykle nejde o náhodnou slevu ani o unikátní nabídku, která se omylem ocitla pod trhem. Nejčastěji jde o konkrétní geografii: Ústecký kraj, část Karlovarského kraje, některé oblasti Moravskoslezského kraje a také menší obce v jiných regionech, kde je lokální trh výrazně slabší než ve velkých městech.

Je důležité chápat, že byt neexistuje odděleně od města, ulice, domu, sousedů, práce, dopravy, škol, lékařů a koupěschopné poptávky. Stejná dispozice 2+1 může být likvidním aktivem v Praze, rozumnou investicí v Plzni a problematickým objektem v domě, kde část vlastníků neplatí příspěvky do SVJ a samotný dům roky kumuluje technické a finanční problémy.

Právě proto se v Get Home vždy díváme nejen na vstupní cenu, ale i na ekonomiku místa. Je ve městě práce? Přicházejí tam lidé? Kupuje se tam bydlení pro vlastní užívání, nebo trh stojí převážně na investorech? Jak funguje SVJ? Jsou v domě dluhy? Kdo bydlí ve vedlejších vchodech? Jak rychle bude možné objekt prodat, pokud se strategie změní?

Silná města stojí na vnitřní poptávce. Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, Liberec, České Budějovice a dobré části Ostravy mají srozumitelnou ekonomickou základnu. Jsou tam univerzity, kanceláře, výroba, zdravotnictví, služby, doprava a velcí zaměstnavatelé. Lidé tam kupují byty nejen jako investici, ale i proto, že tam chtějí žít, pracovat, vychovávat děti a zůstat blízko rodiny.

V levných lokalitách je situace často jiná. Kupujícího tam nemusí přitahovat samotné město, ale výpočet výnosnosti. Nízká cena, vysoký nájem vzhledem k pořizovací ceně, rychlý výpočet návratnosti, možnost koupit bez velkého kapitálu nebo využít úvěrovou páku. Pokud však významnou část poptávky tvoří stejní investoři, trh se stává citlivějším na změnu nálady. Dokud je zájem vysoký, ceny rostou. Když zájem klesá, okruh kupujících se může rychle zúžit.

Podrobněji o tom, jak funguje úvěrová páka v nemovitostech a v jakých situacích může být pro investora užitečná, rozebíráme v našem samostatném podrobném článku. (Get Home – Úvěrová páka v roce 2026).

Vysoká výnosnost pronájmu: proč je vždy spojena se zvýšeným rizikem

Hlavní argument ve prospěch levných nemovitostí je pochopitelný: výnosnost pronájmu tam skutečně může být vyšší. Pokud se byt v Praze za 5 000 000 korun pronajímá řekněme za 16 000 korun čistého měsíčně, výnosnost vypadá mírně. Pokud však za stejných 5 000 000 korun bylo možné před několika lety v Ústeckém kraji pořídit tři byty a každý pronajímat například za 11 000 korun, vypadal měsíční příjem už mnohem atraktivněji.

Právě taková srovnání tlačila investory do severních regionů Česka. Je tu ale jeden důležitý detail. Jak jeden investor prodává objekt druhému, prodejní cena roste rychleji než skutečný nájem. Zpočátku mohlo portfolio za 5 000 000 korun přinášet 33 000 korun měsíčně. Poté už za stejných 5 000 000 lze koupit méně objektů nebo objekty slabší kvality a příjem klesá například na 22 000 korun. Další vlna přeprodejů tento poměr mezi příjmem a kupní cenou ještě více zhoršuje.

Takový trh může dlouho působit jako rostoucí, ale v určitém okamžiku si investor položí klíčovou otázku: má smysl přijímat regionální, sociální, nájemní a likviditní riziko, pokud dodatečná výnosnost už není tak vysoká? Pokud si tuto otázku začne klást ne jeden kupující, ale významná část trhu, růst cen se může zastavit rychleji, než se čekalo.

Seznam Zprávy v roce 2025 psaly, že Ústecký region přitahuje investory právě vysokou výnosností pronájmu. To potvrzuje samotnou investiční logiku regionu, ale neruší druhou část rovnice: vysoká výnosnost vždy vyžaduje pečlivější posouzení rizika.

Tabulka pro rychlé posouzení levného bytu

Co prověřujeme	Dobrý signál	Varovný signál
Dům a SVJ	Platby se vybírají, fond oprav existuje, dluhy jsou jasné	Dluhy domu, konflikty, slabé řízení
Lokalita	Je tam práce, doprava, školy, normální městské prostředí	Sociálně problémová ulice nebo izolovaná čtvrť
Nájemce	Ověřitelný příjem, stabilita, kauce, srozumitelná smlouva	Nestabilní příjem, tlak na rychlé nastěhování, odmítnutí prověření
Kupní cena	Nižší než trh z pochopitelného a ověřitelného důvodu	„Vysoká výnosnost“ bez dokumentů a výpočtů
Výstup z investice	Existuje poptávka nejen od investorů	Kupujících pro vlastní bydlení je téměř nulové množství
Rekonstrukce	Náklady na rekonstrukci jsou rozumné vzhledem k ceně objektu	Rekonstrukce tvoří příliš velký podíl hodnoty bytu

Hlavní riziko: nájemce může změnit celý investiční model

Na papíře vypadá pronájem jednoduše. Kupující pořídí byt, podepíše smlouvu, obdrží kauci a pak každý měsíc vidí přicházet nájemné. V praxi však hlavní riziko levné investiční nemovitosti často nespočívá v samotné kupní ceně, ale v kvalitě nájemce.

Problematický nájemce nemusí platit, může oddalovat předání bytu, zhoršovat stav majetku, hromadit dluhy za služby a nutit vlastníka řešit věc právní cestou. Ano, zákon dává pronajímateli určité nástroje. Například MMR uvádí, že neplacení nájemného a služeb minimálně po dobu tří měsíců je považováno za zvlášť závažné porušení povinností nájemce podle § 2291 občanského zákoníku. Mezi formálním právem vlastníka a rychlým praktickým vrácením bytu a peněz však existuje značná vzdálenost.

Ve slabších regionech je tento problém obzvlášť citlivý. Pokud je nájemce platebně neschopný, má nestabilní práci nebo se nachází ve složité finanční situaci, ani vyhraný spor nemusí vždy znamenat reálnou náhradu škody. Formálně lze získat soudní rozhodnutí. Prakticky lze roky vymáhat malé částky a stejně nepokryt neobsazenost bytu, opravu a právní náklady.

Právě zde levný byt ukazuje svůj hlavní paradox. Pokud objekt stojí 1 200 000 korun, rekonstrukce po neúspěšném pronájmu za 150 000 nebo 250 000 korun představuje obrovský podíl hodnoty aktiva. V Praze je taková oprava také nepříjemná, ale vzhledem k ceně bytu vypadá jinak. V levném regionu může jeden neúspěšný pronájem zničit výnosnost na několik let.

Proto otázka „za kolik byt pronajmu?“ musí vždy jít spolu s otázkou „komu přesně ho pronajmu?“. Výnosnost bez výběru nájemců není plnohodnotná investiční strategie. Je to model, který je příliš závislý na okolnostech.

Sociální prostředí: proč je někdy ulice důležitější než metráž

Jedním z nejvíce podceňovaných faktorů levných nemovitostí v Česku je sociální prostředí. V inzerátech je téměř neviditelné. Na fotografiích může byt vypadat upraveně: nový laminát, světlá kuchyň, čerstvá výmalba, povedené záběry. Pokud ale dům stojí v lokalitě, kde se koncentruje chudoba, dluhy, závislost na dávkách, slabá zaměstnanost a vysoká fluktuace obyvatel, získává objekt úplně jiný rizikový profil.

V materiálech vlády Česka k sociálnímu začleňování a bydlení v Ústeckém kraji se uvádí, že rozsah sociálního vyloučení je tam spolu s Moravskoslezským krajem jedním z největších v zemi. V dokumentu se také uvádí, že sociální vyloučení se týká asi 38 000 obyvatel kraje a riziko bytové nouze zasahuje výrazně širší skupinu domácností.

Aktuálně.cz v roce 2024 také psalo, že nejvíce lidí v sociálně vyloučených lokalitách žije v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Pro investora to není důvod automaticky vyřadit celý region z úvah. Je to však důležitá připomínka, že „Ústecký kraj“ nebo „Karlovarský kraj“ nelze vnímat jako jednu homogenní lokalitu. Nejlevnější byty se nejčastěji nacházejí právě tam, kde se koncentrují sociální a ekonomické problémy, včetně sociálně vyloučených lokalit nebo jejich okolí. V těch částech Ústeckého a Karlovarského kraje, kde je prostředí stabilnější, infrastruktura funguje lépe, kvalita domů je vyšší a existuje normální poptávka ze strany místních obyvatel, ceny už zpravidla nevypadají „zázračně nízké“. Proto byt za 1,3–1,5 mil. Kč téměř vždy vyžaduje mimořádně pečlivé prověření: nízká cena bývá jen zřídka náhodná a téměř vždy má objektivní příčinu, kterou je potřeba pochopit před koupí.

Existuje tu ještě jedna složitá stránka: model výnosu postavený na chudobě. Na některých místech investoři léta budovali byznys kolem nájemníků, jejichž náklady na bydlení byly přímo nebo nepřímo hrazeny státními dávkami. Formálně to může zajišťovat stabilní peněžní tok. Ve skutečnosti však takový model často zhoršuje dům, ulici i čtvrť, protože pro vlastníka je důležitější maximální obsazenost než kvalita prostředí a dlouhodobá udržitelnost objektu.

Novinky v roce 2025 psaly o kontrolách v sociálně vyloučených lokalitách Ústí nad Labem, kde město kontrolovalo technický stav domů, pořádek, bezpečnost a související problémy. Pro investora je to důležitý signál: sociální prostředí ovlivňuje nejen komfort obyvatel, ale i likviditu objektu, kvalitu nájemců a budoucí hodnotu bytu.

Pro dlouhodobého investora je to zásadní. Pokud čtvrť degraduje, byt může nějakou dobu generovat nájem, ale jeho likvidita se bude snižovat. A nemovitost bez likvidity postupně přestává být plnohodnotným aktivem. Mění se v objekt, který vyžaduje stálou správu a je čím dál obtížnější ho prodat.

Růst cen v levných regionech: udržitelná poptávka nebo pohyb uvnitř investorského trhu

Ano, v posledních letech část levných regionů vykazovala výrazný růst cen. Někdy tempo vypadalo velmi přesvědčivě. Tady je ale potřeba rozlišovat dva typy růstu.

První růst je založen na fundamentální poptávce. Do města přicházejí lidé, je tam práce, rostou mzdy, rozvíjí se infrastruktura, firmy potřebují zaměstnance, rodiny si chtějí kupovat bydlení pro sebe. Takový růst se může také přehřívat, ale má ekonomický základ.

Druhý růst je založen na tom, že investoři prodávají objekty jiným investorům. Zjednodušeně: první kupující pořídil byt za 800 000 korun, druhý za 1 100 000 korun, třetí za 1 400 000 korun. Každý se dívá na předchozí růst a předpokládá, že další kupující zaplatí ještě víc. Do určité chvíle tento model funguje. Pokud je ale konečných kupujících pro vlastní bydlení málo a výnosnost pronájmu postupně klesá, trh se stává citlivějším na jakoukoli změnu očekávání.

iDNES v roce 2025 psal o tom, že investoři z Prahy zvyšovali ceny bytů v Ústeckém kraji a že zájem byl zvlášť patrný o malometrážní byty, které se lépe pronajímají. To je důležitý signál: pokud je růst ve značné míře vytvářen vnějšími investory, je obzvlášť důležité předem počítat scénář výstupu.

V Praze je situace jiná. V našem článku o tom, proč v Praze rostou ceny nemovitostí, jsme už rozebírali, že tam současně působí silná vnitřní poptávka, růst populace, nedostatek nabídky a ekonomická koncentrace. V levných regionech jsou tyto faktory buď slabší, nebo působí nerovnoměrně. Proto není korektní porovnávat růst cen v Praze a růst cen v pomyslné Krupce, Mostě nebo odlehlé části Karlovarského kraje jen podle procent.

Ekonomika regionu: nízká cena často odráží slabou kupní sílu

Investor by se neměl dívat jen na cenu za metr čtvereční. Je potřeba hodnotit mzdy, zaměstnanost, strukturu ekonomiky, demografii a kvalitu lokální poptávky.

Ústecký kraj například nelze označit za region bez ekonomiky. Je tam průmysl, energetika, logistika i jednotliví silní zaměstnavatelé. Současně však ČSÚ uvádí, že k 31. prosinci 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji 7,11 % a region se dlouhodobě potýkal s nejvyšší celkovou nezaměstnaností v Česku.

Karlovarský kraj má jinou specifiku: menší velikost, závislost části ekonomiky na cestovním ruchu a službách a omezenější strukturu vysoce placených pracovních míst. ČSÚ informoval, že v roce 2025 šlo o nejmenší kraj Česka podle počtu obyvatel a počet obyvatel kraje dál klesal v důsledku záporného přirozeného přírůstku.

To neznamená, že se tam nedá investovat. Znamená to ale, že si kupující musí předem odpovědět na několik otázek. Kdo bude platit nájem? Kdo koupí objekt po mně? Proč by tato poptávka měla přetrvat za pět, deset nebo patnáct let? Má region vlastní ekonomickou základnu, nebo je poptávka držena hlavně zájmem investorů?

Ve silných městech bývá odpověď často jasná. Fungují tam univerzity, nemocnice, kanceláře, továrny, IT firmy, služby a dopravní uzly. Ve slabších lokalitách může být odpověď výrazně méně stabilní. Někdy se redukuje na to, že i jiní investoři hledají vysokou výnosnost. To ale není fundamentální poptávka, nýbrž závislost na investorské náladě.

Úvěrová páka: kdy levný byt pomáhá přiblížit se k vlastnímu bydlení a kdy zesiluje riziko

Samostatným tématem je koupě levného investičního bytu s využitím úvěru. Sama o sobě může být tato myšlenka funkční. V našem článku Get Home o úvěrové páce v roce 2026 jsme už psali, že vypůjčené prostředky samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Zesilují výsledek. Pokud objekt roste na hodnotě a stabilně se pronajímá, úvěrová páka urychluje tvorbu kapitálu. Pokud objekt klesá v ceně nebo přestane přinášet nájem, stejná páka zesiluje finanční zátěž.

Rizikový scénář vypadá takto. Investor koupí byt za 1 500 000 korun, financuje ho téměř celý úvěrem a počítá s nájmem a růstem ceny. Za několik let se trh změní, zájem investorů opadne a byt se reálně prodává už ne za 1 500 000, ale za 900 000 nebo 1 000 000 korun. Pokud přitom úvěr ještě není splacen, může se vlastník dostat do situace, kdy prodej objektu dluh nepokryje.

V Praze nebo Brně bývá pokles likvidity obvykle zmírněn širším okruhem kupujících. Ve slabší lokalitě, kde je kupujících pro vlastní bydlení málo, může být výstup z investice složitý. Obzvlášť pokud byl objekt od začátku vybrán nešťastně: problémový dům, dluhy SVJ, slabá ulice, nejednoznačná pověst čtvrti.

Současně nepovažujeme za správné takové obchody úplně vylučovat. Pro některé lidi se levný investiční byt skutečně může stát mezikrokem k vlastnímu bydlení. Například člověk koupí objekt s dobrým nájemním tokem, disciplinovaně splácí úvěr, nežije na hranici dluhové zátěže, má rezervu a předem rozumí tomu, kdy bude z investice vystupovat. V takovém případě už nejde o emotivní koupi, ale o promyšlenou strategii.

Jak bychom přistupovali ke koupi nejlevnější nemovitosti v Česku

Pokud tento přístup shrneme stručně, nezačínali bychom otázkou „kde je nejlevnější byt?“. Mnohem důležitější je jiná otázka: jaké riziko je kupující připraven nést a jak bude z objektu vystupovat?

1. Nekupovat region, ale konkrétní dům

Ústecký kraj není sám o sobě ani dobrý, ani špatný. Totéž platí pro Karlovarský kraj i další dostupnější regiony. I v rámci jednoho města mohou mít dvě ulice zcela opačnou investiční logiku. V jednom domě funguje SVJ, vlastníci platí, vchod je udržovaný, nájemci stabilní a oblast se postupně zlepšuje. V domě naproti mohou být dluhy, konflikty, technické problémy a vlastníci, kteří roky neřeší nahromaděné otázky.

Právě tady je potřeba lokální specialista. Ne univerzální poradce, který vybírá objekt podle obecných parametrů, ale člověk, který zná konkrétní domy, vchody, ulice, správcovské firmy, typické nájemce a historii problémů. Někdy taková expertiza ušetří výrazně více peněz, než kolik stojí samotná služba.

2. Počítat nejen výnosnost, ale i stresový scénář

Výnosnost v inzerátu vypadá téměř vždy atraktivně. Správná otázka však zní takto: co se stane, když byt zůstane tři měsíce prázdný? Co bude, když nájemce přestane platit? Co bude, když bude potřeba rekonstrukce za 200 000 korun? Co bude, když SVJ zvýší příspěvky nebo se objeví dluh domu? Co bude, když nepůjde objekt rychle prodat?

Pokud objekt obstojí i ve stresovém scénáři, lze o něm uvažovat. Pokud celý model stojí jen na ideálním nájemci, stabilním trhu a nulové potřebě oprav, je taková konstrukce příliš zranitelná.

3. Nezůstávat v pochybném aktivu bez předem zvolené strategie

Do levných investičních bytů lze vstupovat na omezený čas, například s cílem urychlit tvorbu kapitálu. Pak je ale potřeba předem rozumět okamžiku výstupu. Za pět let. Po částečném předčasném splacení úvěru. Po růstu ceny na konkrétní úroveň. Po přesunu do likvidnějšího objektu.

Existuje i jiná strategie: držet objekt desítky let a nereagovat na dočasný pokles ceny. V tom případě ale investor musí být připraven na to, že byt může dlouho zůstat málo likvidní, vyžadovat správu a periodicky přinášet nejen příjem, ale i náklady.

4. Prověřovat nájemce neméně pečlivě než samotný objekt

V levném regionu je kvalita nájemce někdy důležitější než kvalita rekonstrukce. Kauce, prověření příjmu, srozumitelná smlouva, předávací protokol, fotodokumentace stavu bytu, pravidla úhrady služeb, pravidelná komunikace a kontrola prvních měsíců, to vše není formalita, ale ochrana investičního modelu.

V našem článku o tom, jak správně vybavit byt k pronájmu v Česku, jsme už psali, že nájemní byt musí být funkční, odolný a ekonomicky odůvodněný. Pro levné regiony je to obzvlášť důležité. Rekonstrukce a nábytek mají být dostatečně kvalitní, ale ne přehnaně drahé, aby případná výměna jednotlivých prvků nezničila výnosnost celého objektu.

Závěr: nejlevnější nemovitost může fungovat, ale jen při profesionálním přístupu

Nejlevnější nemovitost není ani darem trhu, ani automatickou chybou. Je to nástroj se zvýšenou výnosností a zvýšeným rizikem. Ve správných rukou může investorovi pomoci rychleji akumulovat kapitál, vytvořit nájemní tok a dokonce se přiblížit ke koupi vlastního bydlení. V nepřipravených rukou se může proměnit v byt s problémovým nájemcem, dluhy domu, drahou rekonstrukcí a slabou likviditou.

Hlavní chyba, kterou často vídáme, je koupě levného bytu jen proto, že je levný. Vstupní cena není strategie. Výnosnost v procentech není záruka. Růst v minulosti není příslibem růstu v budoucnu.

Správný přístup je jiný: nejdřív region, potom město, potom ulice, potom dům, potom SVJ, potom nájemce, úvěrový model a teprve potom cena. Pokud na každém kroku vypadá odpověď přesvědčivě, může být levný byt zajímavý. Pokud se na několika úrovních objeví vážné pochybnosti, nízká cena by neměla být vnímána jako výhoda, ale jako signál k dalšímu prověření.

V Get Home to obvykle formulujeme takto: levná nemovitost není vhodná pro ty, kteří hledají vysokou výnosnost bez dalších rizik. Je vhodná pro ty, kteří rozumějí tomu, proč trh tuto výnosnost nabízí, a jsou připraveni rizika řídit profesionálně.

FAQ: nejlevnější nemovitosti v Česku

Kde se nachází nejlevnější nemovitosti?

Nejčastěji se nejlevnější byty nacházejí v Ústeckém kraji, části Karlovarského kraje, některých oblastech Moravskoslezského kraje a v menších obcích se slabší ekonomikou. Ale nestačí dívat se jen na region. Důležitější je konkrétní město, ulice, dům, SVJ a sociální prostředí.

Vyplatí se koupit levný byt v Ústeckém kraji?

Může ano, ale jen po důkladném prověření. Ústecký kraj skutečně může nabízet vysokou výnosnost pronájmu, ale jsou tam vyšší rizika spojená s nájemcem, likviditou, sociálním prostředím i kvalitou domu. Dobrá koupě je tam možná, ale náhodně vybraný levný objekt bývá často výrazně složitější, než se zdá při prohlížení inzerátu.

Proč je výnosnost pronájmu v levných regionech vyšší než v Praze?

Protože kupní cena je tam výrazně nižší a nájem neklesá úměrně ceně bytu. Vysoká výnosnost je ale kompenzací za zvýšené riziko: slabší ekonomika, užší okruh nájemců, méně kupujících pro vlastní bydlení a vyšší pravděpodobnost problematického domu nebo čtvrti.

Lze v Česku koupit levný byt na úvěr a pronajímat ho?

Ano, ale úvěr zesiluje jak zisk, tak riziko. Pokud se byt stabilně pronajímá a jeho cena roste, úvěrová páka pomáhá. Pokud nájemce přestane platit nebo cena objektu klesne, může se úvěrová zátěž stát vážným problémem. Před koupí je potřeba počítat nejen optimistický scénář, ale i stresový scénář.

Co je při výběru levného bytu důležitější: cena, nebo dům?

Dům je důležitější. Levný byt v normálním domě může být zajímavý. Levný byt v problematickém domě s dluhy SVJ, složitými sousedskými vztahy a slabou správou se může ukázat jako téměř nelikvidní. Někdy je lepší zaplatit víc za správný dům než koupit nejlevnější objekt ve slabém prostředí.

Jaké je hlavní riziko levného investičního bytu?

Hlavním rizikem není jeden faktor, ale jejich kombinace: problematický nájemce, slabá likvidita, sociálně složitá lokalita, drahá rekonstrukce vzhledem k ceně objektu a možné snížení zájmu investorů. Právě proto nelze takové objekty kupovat jen podle výpočtu „cena plus nájem“.

Hodí se levná nemovitost jako první krok k vlastnímu bydlení?

Někdy ano. Pokud má kupující strategii, rezervu, srozumitelný horizont, kvalitní prověření objektu a realistický plán výstupu, může levný investiční byt pomoci akumulovat kapitál. Pokud je však obchod postaven na maximálním úvěru, absenci rezervy a jistotě neustálého růstu cen, stává se riziko příliš vysokým.

V Get Home provádíme hloubkovou analýzu investičních objektů podle potřeb každého klienta: hodnotíme nejen cenu a výnosnost, ale i lokalitu, likviditu, stav domu, fungování SVJ, nájemní potenciál a možná rizika. Po koupi můžeme také převzít následnou správu investiční nemovitosti. To oceňují zejména klienti, kteří nežijí v regionu, kde se objekt nachází, nebo nemají možnost sami řešit nájemce, platby a běžné otázky ve svém portfoliu. A pokud koupi teprve zvažujete a chcete si předem ujasnit strategii, rizika a reálná čísla, lze se u nás objednat na podrobnou konzultaci.